Válka v Iráku je konflikt, který byl zahájen spojeneckou invazí v roce 2003. Koalice vedená USA svrhla diktátorský režim Saddáma Husajna a zahájila okupaci Iráku. To bohužel vedlo k rozpoutání občanské války mezi šíity a sunnity. Skutečné příčiny války i průběh americké okupace zůstávají však předmětem sporu dodnes.

Naneštěstí má válka v Iráku dopad na celou iráckou společnost. I na tu ženskou polovinu. Irácké ženy a dívky končí v této zemi jako prostitutky. Bohužel se dnes neví, kolik žen a dívek bylo od pádu režimu Saddáma Husajna prodáno do sexuálního průmyslu. Žádné oficiální číslo neexistuje. Aktivisté bojující proti sexuálnímu zotročování žen jej však odhadují na desetitisíce.

Tento problém však irácká vláda neřeší. Podle zprávy americké vlády z roku 2008 irácká vláda nenabízí žádnou ochranu obětem obchodu s lidmi a nepodniká ani nic pro to, aby mu nějakým způsobem zabránila. Je to neskutečné, ale mnohé ženy, které svědčí proti pašerákům lidí a pasákům, často končí ve vězení za provozování prostituce.

Irácká společnost je opravdu na dně. Svědčí o tom především fakt, že většinu dívek do nevěstinců prodaly jejich vlastní matky či jiní rodinní příbuzní. V osidlech pašeráků také často skončí mladé vdovy. S ženami se na iráckých trzích zachází jako s dobytkem. Matky handlují s obchodníky, aby na svých dcerách vydělaly co nejvíce. A tak mezi nejmladší „zboží“ patří dívky, kterým je 11 či 12 let. Ty jejich matky prodají až za 30.000 dolarů. Zatímco za starší dívky dostanou třeba „jen“ 2.000 dolarů.

Není to noční můra

Je to skutečnost. Jeden z mnoha životních příběhů je dívky jménem Atur ze západní části Bagdádu. Ta se v patnácti provdala za devatenáctiletého policistu. Naneštěstí tři měsíce po svatbě byl její muž zabit při sebevražedném atentátu. Po čtyřech měsících smutku, který je vdovám předepsán šaríou, ji její matka a dva bratři dali jasně najevo, že ji míní prodat do nedalekého nevěstince tak, jako už dřív prodali její dvě starší sestry. Atur však byla natolik odvážná a pohotová, že se svěřila policistovi, se kterým se znal její manžel. Policie poté na jeho popud vykonala razii u ní doma i v nevěstinci. Při razii však byla sama Atur zadržena a strávila dva roky ve vězení. Poté měla to štěstí, že se dostala před soud, který ji konečně propustil na svobodu. Po svobodě přitom Atur příliš netouží, protože ji velmi zklamalo, že ji chtěla prodat vlastní matka.

Ženy v Iráku stojí stranou veškeré pozornosti. V únoru letošního roku podala demisi irácká ministryně po ženské otázky Nawval Samarrájová. Je smutné že i ona považovala obchod s lidmi za nedůležitý problematiku. Podle ní to bylo téma, kterému není potřeba se věnovat, protože ženy se podle Sammarrájové samy rozhodly prostituovat.

Zdroj: časopis Time.

Rubrika Zprávy.
Ští­tky: morálka, politika, ženy

Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.