Už je to pěkných pár týdnů, vlastně snad i měsíců, co jsem četla svůj první článek od Markéty Kutilové. Musím se přiznat, že se ve mně tenkrát mísily pocity soucitu, beznaděje, nenávisti, lítosti… Zvedal se mi žaludek, běhal mi mráz po zádech, chtělo se mi brečet, křičet, řvát…A to nemluvím o tom všem, co se mi honilo hlavou několik dní poté… ta beznaděj, mě provázela na každém kroku.

Dnes bych snad měla říci, že jsem trochu „vychladla“, ale není tomu tak… ani teď, po tak dlouhé době, to říci nemůžu. A o čem že to tady celou dobu vlastně mluvím? Některým z vás již napovědělo jméno Markéty Kutilové v úvodu. Pro (zatím) neznalé věci je řeč o násilí páchaném na ženách, které je v současné době v Africe, v Kongu, na denním pořádku.

V Kongu dostalo násilí na ženách nový rozměr. Už nejde „jen“ o ukojení chtíče, i když je s ním zajisté spjato. V Kongu se znásilňování žen a dětí (ano, mluvím opravdu o dětech, malých dětech, znásilňovány jsou i batolata) stalo válečnou zbraní. Ptáte se, jak je to možné? Spojením mnoha politování hodných skutečností to bohužel jde.

Vyřazení ze společnosti

Když je žena v Africe znásilněna, už není ve své komunitě chtěna. Je pošpiněna, a proto ji manžel vyžene z domu, i s dětmi. Tedy hlavním cílem všech rebelů, kteří znásilňují ženy a děti, je narušení společenství. Žena je vyřazena ze společnosti. Ale to nejhorší je, jak je při či po znásilnění poškozena. Nemluvím o poškození duševním, protože to se ani slovy popsat nedá. Mluvím o poškození fyzickém.

Nehledejte v tom logiku

Ženy mají po znásilnění rozervané vagíny, rozřezané, rozstřílené; ty které toto zvěrstvo přežijí, neudrží moč ani stolici; a proto je společnost je vyvrhne. Ženy jsou potrestané za to, že jim někdo ublížil.

Zdravotní péče

Když má žena to štěstí (i když nevím, zda se v tom to případě dá hovořit o štěstí) a přežije, musí doufat, že se jí brzy dostane nějaké lékařské péče. Většina žen čeká na operaci tři až šest měsíců. Nemocnice, když už tedy nějaké jsou, jsou plné žen. Několik místností žen se stejným údělem. Všechny byly neskutečně znásilněny a jejich genitálie byly při tom rozervány. Vedle každé postele stojí lavor, kam je hadičkou odváděna moč. Všechny ženy potřebují náročnou operaci. Například nemocnice pro znásilněné ženy a děti ve městě Goma byla otevřena v roce 2003. Od té doby se tady nezastavili. Neustále tady čeká na operaci 120-140 žen.

Prokletý coltan

Jediné, co za tímhle vším stojí, jsou peníze. Všechny strany, které se téhle nikdy nekončící války účastní chtějí dostat pod svou kontrolu ložiska coltanu, které se v Kongu nacházejí. Coltan obsahuje niob a tantal, což jsou chemické prvky, které se používají pro výrobu elektroniky (mobilů, DVD přehrávačů, počítačů a dalších). V Kongu se nachází největší naleziště na světě a většina zdejších dolů patří Číňanům, kteří je koupili. Zaplatili této zemi za jejich prokleté bohatství miliardy dolarů, ale otázkou je, v čí kapse tyto peníze skončí.

Jak je možné pomoci ženám a dětem v Kongu, se dozvíte na stránkách společnosti společnosti Člověk v tísni.

Rubrika Zprávy, společnost.
Ští­tky: násilí, ženy

Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.