Svatava Antošová: Ještě mě nezabíjej!
Svatava Antošová: Ještě mě nezabíjej!, Protis 2005, 96 str.
Šestá básnická sbírka Svatavy Antošové Ještě mě nezabíjej! s podtitulem “Dvanáct nekrofilních grotesek a jedna černá pohádka” vyšla po vydání jejích dvou románů s lesbickými a autobiografickými prvky (Dáma a švihadlo, Votobia 2004 a Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala, Concordia 2005). Zvláště ten druhý je plný erotiky (ve smyslu pornografickém, nikoli citovém a prožitkovém), lhostejnosti a deviací. Ani sbírka Ještě mě nezabíjej! není jiná. Kdo by v poezii Svatavy Antošové hledal lyrická romantická vyznání, byl by těžce zklamán, taková nebyla ve své poezii snad nikdy. Touto sbírkou jakoby autorka vypsala všechnu prázdnotu světa, všechen jeho hnus a hnis a, v neposlední řadě, všechny své vnitřní démony. Ne, nečekejte zpovědi, čekejte záblesky toho nejubožejšího, nejtemnějšího a nezvrhlejší, co se v lidských životech skrývá a co se možná skrývá v každém z nás. Smrt a sex vás budou touto „sexuální Golgotou“ (jak píše sama autorka) provázet od začátku až do konce.
Tohle není poezie pro Bárbíny. Je spíš pro ty, kteří o životě i smrti leccos vědí, kteří utržili nějaký ten šrám a sem tam bouli, kteří už někdy zahlédli “Smrt, tu krásnou holku bez pohlaví”. Kdepak, ta vážně není pro Bárbíny… anebo, že by byla právě pro ně?
návštěv za 3 měsíce: 2330
